6. Trojvýstup – 6.6.2014

Trojvýstup 2014

6. června 2014 v 5.55 ráno, se u Rajské boudy sešli přihlášení účastníci šestého ročníku Trojvýstupu. Ač nás bylo opět trošku více než loni, tak všichni (včetně Štundů) přijeli včas a po rozdání první pomoci a zvěčnění skupiny pro účely archivace, jsme v 6.03 vyrazili vstříc dlouhému dni, který skupina téměř čtyřiceti lidí spojila s naším milovaným výšlapem. I v roce 2014 jsme měli radost, že můžeme přivítat nové tváře: 

  • Janu Vrublovou a její kamarádku ze Starých Hamer Danu Petrikovou
  • dlouholetou doprovodnou účastnici Trojvýstupu Terezu Liberdovou a její sestru Máju
  • Lucku Míčkovou (přítelkyně Pavla Suchana)
  • dalšího člena klanu Uhlářů, Stanislava Uhláře (bratr Petra, strýc Jany)
  • pana doktora Josefa Chalupu (práce Jany Uhlářové a Anety Liberdové)
  • Radka Jalůvku (přiveden po roce se navrátivším Lukášem Praussem)
  • Michala Milatu (učitelský kolega Lukáše Drasticha)
  • Miloše Kutlíka a Marka Blahuta (kamarádi Káji Kováře)
  • Víťu Habernala a jeho kamaráda Jirku Dreiseitela (až z Hranic na Moravě)
  • Martina Březinu (SDH Metylovice)

Z obvyklých tváří Trojvýstupu mj. nedorazil Pavel Suchan, který startoval v pelotonu cyklistického  závodu ‘‘ KOPŘIVNICKÝ DRTIČ‘‘, dále Magda Juračáková (zdravotní problémy), Radka Orihelová (nevíme proč) a Zbyněk Jurečka (měl týden před svatbou a tím pádem organizační zaneprázdnění jinými úkoly). Kača Ištvanechová musela Trojvýstup vynechat zásluhou požehnaného stavu, ve kterém se v červnu 2014 nacházela (ale nezapomněla na nás a ráno přišla pořídit aspoň skupinové foto:).

Stejně jako loni, se počasí při prvním výstupu spíše kabonilo a byli jsme rádi za útočiště, v po ránu nepříliš zaplněném Šantánu, kde se naše skupina začala scházet po půl osmé.  Nejvíce překvapila Andrea, která nás záhy po startu (u Veličků) díky zdravotní indispozici opustila, aby se nakonec na Lysé nečekaně zjevila s vysvětlením, že na nohy ji zázračně postavila Trojvýstupovka (součást pytlíku s první pomocí). Nakonec absolvovala celou trasu a prokázala velké srdce jedné ze stálic posledních ročníků Trojvýstupu.

Při prvním sestupu dochází k největší změně v dosavadní historii pochodu, a sice té, že se nevydáváme na Ostravici, ale na Krásnou (cestou potkáváme účastníky recesistické akce zvané ‘‘PAPUČ CUP‘‘). Dole na nás čakal servisman Honza Izvorský, s vychlazeným soudkem Vyškovské jedenáctky.

Aby rodina Liberdova byla absolutně kompletní, různými autobusovými linkami, se na Krásnou dopravili i rodiče svých tří, Trojvýstup absolvujících dcer (Víťa – obvykle doprovází od Bezruče, a Marta – na Trojvýstupu poprvé). Jelikož poprvé v historii nebyl akci přítomen Marcel, musel jsem si tentokrát krosnu s tričky a dalšími proprietami nahoru vytáhnout sám (vítané zpestření v rámci tréninku na Šerpu, který se konal o dva týdny později:)… Díky slunečnému počasí, byla tato cesta na Lysou, asi nejhezčí pasáží šestého ročníku. Na vrcholu jsme se ovšem museli tísnit ve společnosti desítek, možná i stovek cyklistů, absolvujících občerstvovací zastávku v rámci Kopřivnického drtiče (Pavel Suchan už byl bohužel pryč).

Druhý sestup k hotelu Bezruč, nám dal připomenout zrádnost beskydského velikána, a po slunečném počasí, jež nám zpříjemňovalo cestu před několika málo desítkami minut, jsme důkladně zmokli (déšť trval více než polovinu cesty). Na parkovišti opět disciplinovaně čekal Honza Izvorský se Stellou a skupinovým fotem, které vyzvedl ve fotocentru Šlachta v Místku a poctivě zabalené do nepromokavého obalu, jej zodpovědně předal k povolaným rukám. Na třetí výstup se k nám připojila Lucka Horáková. Ta vystřídala přítele Rendu Bílka, který se naprosto nečekaně zjevil na startu, s tím že jak sám říkal, zkusí z nedostatku zkušeností Trojvýstup absolvovat mimosoutěžně. Renému to ve zmoklé bučině nad Bezručem, bez hůlek příliš klouzalo, a i z důvodu bolesti v koleni se proto rozhodl předat štafetu na poslední cestu své partnerce. Dohromady tedy společnými silami celou trasu Trojvýstupu zvládli, za což dostali jednu svačinu (René), jedno tričko (Lucka) a společné pozvání na afterpárty. Bohužel dorazila jen Lucka. René zvolil odpovědný přístup a po ‘‘pouhých‘‘ dvou výstupech se necítil povolán k účasti na večírku. Nahoře se nás po dalším deštíku osvěžujícím poslední cestu, sešlo na závěrečný ceremoniál celkem 35 ze sedmatřiceti přihlášených a ráno startujících. Filip Freinek a Miloš Kutlík, již bohužel třetí výstup, ze zdravotních důvodů neabsolvovali.

Vyhlášení výsledků, spolu s rozdáním pamětních triček a fotografií ze startu, proběhlo v jídelně horního patra Kameňáku. Vešli jsme se tam sice jen tak tak, ale vešli a všichni účastníci byli za perfektní výkon, mimo obvyklých upomínek, odměněni i  jedním losem do večerní TROJBOLY, která odstartovala ve 21.45. Většinu hlavních cen a celkově asi polovinu tomboly vyhráli tři Martinové (Vyvlečka, Bouška, Kunz), čímž mírně znechutili zbytek osazenstva, který investoval rodinné úspory do dalších losů (prodávaly se za 20 Kč). Výtěžek stačil pokrýt potenciální ztrátu, která díky velkorysejšímu pojetí šestého ročníku tentokrát hrozila. Na ostatní zbyly jen ceny nižších hodnot a cena útěchy, kterou byl závěrečný ohňostroj uzavírající losování (museli jsme odpálit nejpozději ve 22.00, aby na nás problémová sousedka nepoštvala manžela, psy či policii).

Celým večerem nás na kytaru a bendžo provázeli, a k perfektní náladě na večírku přispěli Víťa a Honza Habernalovi, za což jim, jako spolutvůrcům výborné nálady patří veliký dík. Na večírku se objevili i Iva se Zbyňkem, kteří z výše popsaných důvodů bohužel tentokrát nemohli Lysou vyšlápnout ani jednou. Spolu s nimi se přišla podívat Petra Uhlářová s půlroční dcerou Eliškou, dále Magda Juračáková, Ondra Suchan a Víťa Liberda. Večer se opět protáhl do brzkých ranních hodin. Péťa a Jana, společně s Martinem Vyvlečkou a Honzou Habernalem i jeho Naďou, odcházeli ve čtyři hodiny nad ránem, kdy se už o noční tmě nedalo příliš hovořit.

Na Lysou Jsme vyšli 108 krát (34×3, 3×2).